Ahoj všem RC fandům a veteránistům zvlášť,

   Sezóna se Veteránistům překulila do druhé poloviny, neb mám za sebou už třetí závod letošní sezóny. 26.6. jsme si dali dostaveníčko na super dráze v Blansku. Celkově v Blansku jsme jeli tuším po čtvrté. Okruh je to pro spalovákové veterány, uplně ideální, pěkná asfalt, rychlost je samozřejmě menší než třeba v Brně, protože je okruh menší, ale má takové správné „flow“ jak by se řeklo ňůspíkem 🙂  Prostě trať má rytmus a pěkně na sebe navazující zatáčky. Hlavně střed tratě, kde je to jak Adrian říká Hungaroring. Okolí blanenského okruhu je taky hodně na pohodu. Je možno využít cyklostezky, inline okruhu nebo si zajít do skateparku. To jsme v pátek, když jsme naladili Aďovu káru, využili a šli se trochu rozštípat na překážky. Každopádně když do Blanska tak už v pátek, protože je tam co dělat.

   Po klasickém prvním závodu v Třebíči, kde se účastní nejvíce jezdců  a úspěšném náhradním termínu na Sokolíku se na Blanenský závod přihlásilo celkem 12 jezdců. Včetně jednoho nováčka, který nakonec kvůli technickým potížím nepřijel. 

  Na startu tedy jedenáct jezdců. My jsme auto měli nalazeno, takže jsme si troufli i na bufet. Taktika byla jasná, všem na začátku zacpat střeva anglickou snídaní a následně že se fazole ozvou v době finálových jízd 🙂 No nevyšlo to a na věži všichni vydrželi a maximálně jezdce poslaly dolů technické potíže na autech.

   Jelikož jsme jeli samostatně, takže jsme na jednu stranu měli spoustu čas, ale byli jsme bez mechaniků. Systém jsme si dali na 3 x 7 minut rozjížďky. Semifinále na 15 minut rozhodlo o sestavení finálových jízd A (rychlejších šest) a B (pomalejších pět). Přičemž finálovky byli rovnocenné a všichni jeli společnou finálovku na 20 minut.

   Kvaldy byly tak na pohodu a vesměs piloti ladili správné naladění. Před půlfinálovkou se v ostravském týmu zvýšilo tempo v depu, neb Jirkovi se na jeho, Honzou vyladěné Columbii, kousnul diferenciál.  Kluci mají ale auto detailně nastudované a během 15 minut měli rozhozenou zadní nápravu, nainstalovaný náhradní diferenciál a opět složenou zadní nápravu. A ještě u toho stihli kibicovat 🙂

    Při jejich rychlovýměně jsem si vzpomněl na historický článek Laco Reháka v  Modeláři, kde reportoval z mistrovství československa a jak psal – volně ocituji –  „prerobil som přes sobotu půl auta a v neděli dojel na bedně. Ukázal som mladým, že lacino kožu neprodám“  🙂  Kluci ostravaci tedy taky lacino kožu neprodali a zajeli oba super semifinále i následné finále.

    Semifinálovky byli velmi vyrovnané, kromě Adriana, který odstoupil po osmi kolech, kvůli povolenému servosaveru. Všichni ostatní jeli komplet 15 minut jízdu. Do finále A se tak třeba nedostali vždy rychlí Bery nebo Vilda Purč. Jednotlivá semi vyhráli Radovan Konopík a Karel Novosad. No ale zajíce se počítají až po finálovkách.

    Nejprve šlo na řadu finále B, tedy pomalejší jezdci ze semifinále.  Od startu se utrhnul Vilda Purč a stylem start cíl si jel svůj finálový závod a zajel hooodně dobrých 75 kol, takže šance porvat se s výsledky z Áčka byla velká. Druhý zajel taky velmi dobře Jirka Čermák, kterému když funguje motor, zdatně sekunduje svým parťákům Berymu a Standovi. Na třetí místo se prokousal Adrian, vcelku bezchybnou jízdou, jen jednou jsem ho lovil za cílovu zatáčkou v trávníku a duržle tak za sebou Beryho, který jel s vypůjčeným modelem od svého syna Michala. Je to neodpružený podvozek a chce to na něm ještě vychystat převodový stupeň. Bery tak nebyl rychlý jako vždy. Poslední ve finále B byl po odstoupení ve 39 kole Ivo Novosad.

  Druhé finále slibovalo palbu nejrychlejších veteránů toho dne. Hned od letmého startu se vytvořila na čele očekávané trojice Konopík, Čech, Novosad. Takto pokračovali až do 30 kola, kdy musel pro zadřená ložiska na spojce odstoupit Karel Novosad. Na třetí místo tak poskočil stabilně a rychle jendoucí Honza Hofer a za ním těsně jeho stájový kolega Jirka Kunz. Milan Parák držel dlouho čtvrou pozici, ale Milan se stal smolařem dne, kdy doplatil na kontakty s ostatními soupeři a kvůli utrženému tlumiči výfuku musel chvíli opravovat, ale taky lacino kožu neprodal a nakonec najel 45 kol.

   Obě dvě finálovky byli moc pěkné, k vidění bylo vidět dostatek soubojů i předjížděcích manévrů a samozřejmě v depu opět vládal dobrá nálada a pomáhal každý každému. Tak by to mělo být. Stačilo tedy na závěr sečíst dohromady vyrovnané  finálové jízdy a určit konečné pořadí závodu.

Výsledky prodrobně můžete shlédnout zde.

Dopadlo to tedy následovně:

1- Radovan Konopík (76 kol) – opět start cíl a jasné průběžná vedoucí pozice ve Vet Tour

2- Vilda Purč (75) – z Béčka zajel suprově a kousek mu chybel na první flek

3 – Standa Čech (73) – opět profesorsky klidná a rychlá jízda a také vítězství v kategorii 60+ a jde i do vedení celkové v šedesátnících

4 – Honza Höfer – (68) – o kousek neklapla historicky druhá benda ve Vet Tour

5 – Jirka Čermák (67) – Jirka zajel hodně dobrou jízdu a 5 místo je odměna

6 – Jirka Kunz ml.  (66) – Jen  o kolo zpět i s náhradním diferákem. V ostravsém týmu uričtě zavládla spokojenost

7 – Adrian Dvořák (65) – Aďa začíná držet s rychlýma oldboys krok a nakonec z toho bylo krásné sedmé místo

8 – Jarda Beran (64) – I s nahradním autem a pořád na trati. Bery se nevzdává za žádých okolností

9 – Milan Parák (45) – Smolař dne, ale dotáhnul to až do konce

10 – Ivo Novosad (39) – Stejně jako na Sokolíku Ivoše potkali technické problémy

11 – Karel Novosad (30) – Vždy kandidát na stupně vítězů. Holt technika selhala a je potřeba oservisovat

   Na závěr proběhlo vyhlášení a postupné balení cajků (v našem teamu jsme ještě museli sbalit katering a dali jsme si ještě jedno štípání ve skateparku) a rozloučení a pozvání na další závody do Čelákovic 24.7. společně s MČR.

   Byl to opět fajn závod. Poděkovat musím jak jezdcům, tak domácímu Pavlovi Magdovi , který zkušeně velel časomíře a hlavně nám umožnil se takto samostatně svézt na blanenské trati.

Díky tedy všem a na viděnou na pro nás nové trati v Čelákovicích. Video edit z akce můžete zkouknout zde.

Průběžné výsledky jsou následující:

Howgh

načelník Ondra