Jaké bylo Bosonohopolis a ohlédnutí za celou Veteránskou Tour 2013

Grandiózní! Velkolepé! Legendární! Emotivní! Kulervoucí!  😀

Přesně takové bylo grand finále Veteránské Tour 2013 – 200 kol Bosonohopolis.

titulka

 Celý článek si můžete přečíst po kliknutí na „číst dále“

 Pojednání první – příprava 200 kol Bosonohopolis

     Po prvních závodech letošní sezóny v Brně a Slavkově, bylo jasné, že pouhé tři závody bude málo a bude potřeba na závěr zajet extra finálový závod. MČR termínově moc nevyhovovalo (bylo příliš brzo po třetím závodě ve Svitavách), takže jsem se Drahošem Hejtmánkem dohodli, že pojedeme zcela samostatně v Bosonohách. A aby to nebyl jen klasický závod 3×5 minut a finále, bylo potřeba něco vymyslet. Jiné RC kategorie jezdí  na závěr sezóny nemistrovské x-hodinovky (x = 2 nebo 3 atd). Ale protože Veteráni je úplně jiná kategorie, chtělo to něco jiného. Jako fanda Can-Am série jsem se nechal inspirovat systémem těchto závodů na dvě finálové rozjížďky. První návrh byl jet na 300 kol. První rozjížďka 150 kol jedním směrem a druhá rozjížďka na 150 kol opačným směrem. O vítězi by rozhodovala bodovačka, tedy kdo bude mít nejméně bodů v součtu rozjížďek vítězí. První pracovní název byl 300 kol LeBrno. Ve Svitavách jsme nad tímto systémem podebatovali a nakonec z toho vznikl závod na dvě rozjížďky po 100 kolech, s tím že se z obou rozjížděk budou sčítat ujetá  kola a v případě stejného počtu kol bude rozhodovat čas. Následně v pátek večer jsme (ve stavu mysli lehce změněném nějakým tím pivem) přejmenovali název závodu  na 200 kol Bosonohopolis 🙂

Pojednání druhé – ranní trénink a kvalifikace

   Tentokrát nikdo nevyužil možnosti přijet den předem a potrénovat, takže jakmile se okolo 8 hodiny ráno otevřel areál začalo se mocně trénovat. Tribuna byla hned od začátku plná a tak se mohutný řev a dým snášel na Bosonohy 🙂 Co mě překvapilo, že všichni v tréninku už jeli neuvěřitelnou palbu. Je to ohromný posun oproti prvnímu závodu, kdy na dobrý umístění stačilo nechybovat a jen tak brnkat. Všichni udělali velký pokrok. A to je dobře… A hlavně se na startu sešlo před sezónou neuvěřitelných 15 lidí! K všem stávajícím se přidal ještě Jirka Groch. David Dohnal přijel prohnat 4WD Excela, ale mimo pořadí 🙂 a taky brněnský náčelník Drahoš Hejtmánek, který vytáhl desetinového dvoukolkového Serpenta Impact, se kterým v roce 2000 jel mistrovství světa. Impulse není osmička, nicméně Drahoš dostal možnost startovat s tímto strojem jako poděkování za podporu během těch dvou let co jsme veterány znovu začali jezdit.

   Mezi stálicemi nemohl chybět Martini Team Rožnov Hanz Pekárek, Zdenek a Marťas Míčovi, Petr Blaha s mechošem Laďou (tentokrát bez grande mechanika Rubase, kterej prý proháněl kdesi rogalo). Dále tu byli samozřejmě silní Dennyho parťáci z Třebíče v síle pěti jezdců.  Staří matadoři Jarda Číp a Jura Kapl. Nemohl samozřejmě chybět vítěz všech tří závodů Zdenek Švidrnoch s komplet doprovodem. Vilém Purč s Excelem s demontovaným předním náhonem a potom Honza Höfer s týmem mechaniků (Jirka Kunz a Petr Surý).

page02

   Z kvalifikace musím tedá obrovsky vyzvednout jednu věc. Hanz Pekárek nainstalil pod kapotu svého CSLka GoPROčko a vznikl tak asi nélepčí RC onboard, které jsem kdy viděl!  No posudtě sami. Ten zvuk 3,5kové alphy! Ten styl jízdy pěkně z meziplynem! A hlavně jak tam ten 1:8 zmenšenej Schnitzer na rovince sází tu dvojku, jak projížďí šikanu na konci dlouhé rovinky! Úplně ho slyším jak si v autě spokojeně brblá Já, sehr schön, wunderbar,  das ist unmöglich! 🙂

Pokud by se vyhlašovala cena best crash (asi ji budeme muset na příští rok zavést) byl by jasným favoritem Honza Höfer. Jak v kvalifkaci tak potom v první finálovce si o pokličku střihnul pěknou akrobatickou sestavu. Nejdřív salto vpředu a potom pořádný full double-full full, za kterou by nestyděl ani Aleš Valenta 🙂  No posuďte sami na dvou videích níže.

    Výsledky kvalifikací nebyli až tak důležité. Šlo spíše o to se nachystat na první finálovou jízdu a určit kdo jak bude startovat. Nicméně best lapy byly vyrovnané, takže se dal čekat těsný závod.

Pojednání  třetí –  první finálová jízda na 100 kol

    Po lehké pauze a přípravě se šlo na první finálovku. Nejdřív jsme museli vyřešit jak udělat start, protože mechaniků bylo míň než startujicích. Nakonec každý mechanik vzal aspoň dvě auta a postupně podle pořadí jsme je vypustili do závodní vřavy 🙂 První start se celkem povedl, takže všichni vyrazili jakž takž podle pořadí po kvalifikaci. A už to svištělo, 14 aut na dráze, řev, smrad, sprinty mechaniků, tankování, no prostě paráda. Skvěle opět jel Zdenek Švidrnoch  a držel se společně s Drahošem na špici. Hanz Pekárek aka RC Schnitzer s CSLkem jel taky palbu rozhodnut prolomit horší výsledky z předešlých závodů se držel na druhém, třetím místě. Velmi dobře, vyrovnaně a rychle jel také Jarda Číp. Jarda Beran hnal Denny Hulmeho na hranici možností a držel se také v popředí. Ja s Aďou a malým Martinem Míčou jsme mechanikovali Zdenkovi. Zdenek se statečně pral se svým poršákem, pač mu šlo více do smyku, ale také držel Jackieho Ickxe v horní polovině starovního pole. Technické problémy tentokrát postihly Standu Čecha, který měl stále naděj na celkové vítězství, ale bohužel spojovačka a servosaver ho stálý cenné kola v depu, takže stihl odjet v první finálové jízdě pouze 40 kol. Saturkovic team si zaslouží obdiv jak bojovali a ačkoliv často potřebovali pomoc nahazovače, jeli stále dál.

page11

První finálová jízda dopadla tedy následovně:

1. Zdenek Švidrnoch (100 kol) Zdenek tak rázně vykročil vstříc čtvrtému vítězství v řadě.

2. Hanz Pekárek (93) Hanz prolomil smůlu a s perfektně fungujícím NeoCumisem zajel famozně

3 (jako) . David Dohnal (92) mimo pořadí s občas zdechnutým motorem v 4WD excelu. S Berym se pěkně naháněli 🙂

3. Jarda Beran (90) Denny Hulme za to vzal

4.  Jarda Číp (89) Velmi dobrý výkon, kola v rozmezí 2 sekund a precizní tankování od mechanika Jury Kapla

5. Zdenek Míča (87) Také výborný výkon. Zdenek byl tak stále ve hře o bendu v celkovém pořadí

6. Drahoš Hejtmánek (76) Drahoš si zavzpomínal na MS 2000 a jízdu s Impactem si užil

7. Honza Höfer (71) S namotorovaným neodpruženým podvozek výkon na hraně. škoda že si při opravě postál cca 4 minuty v depu

8. Petr Blaha (62)  Na to že Petr držel vysílačku po druhé v ruce po hodně dlouhé době jel parádně

9. Míša Saturková (47)  Jako jediná holka jela statečně

10. Vilém Purč (40) Jet se dá i bez předního náhonu a bez diferenciálu

11. Standa Čech (40) Jeden s favoritů na bednu měl technické problém a musel dohánět ve druhé finálovce

12. Jirka Groch (28) S původním autem, s půdovní kastlí najel 28 kol na jednu 75ccm nádrž 🙂

13. Martin Saturka (10) Táta Saturkovic jako vrchní mechoš se hodně zapotil při opravování 🙂

14. Ondra Dvořák (0) Přetrhlý řemen mezi předlohou a difem ze mně udělal mechanika, pozorovatele

Níže přikládám videa od vítězného Max Teamu (díky za zdokumentovaní)

page12

Pojednání čtvrté – druhá finálová jízda na 100 kol

  Po první finálovce jsme se trochu vydýchali, potrénovali jízdu opačným směrem a šli na další porci 100 kol. Startovní procedůra nám ale úplně nevyšla, respektive jsme v depu tak nějak neslyšeli pokyn start, a tak jsme nekteří z nás v poklidu hodili auta jakože se jedou zahřívací tři minuty do startu. Jezdci nahoře to ale věděli a pálili jak o život, zatímco my dole jsme čuměli co všichni jako dělaj, o co jim jde 🙂 Po třech minutách jsme teda pochopili že už se jede ostrej závod. To už nebyl na trati Jarda Beran, který v tréninku utržel nějakou neopravitelnou ránu. Škoda, protože to měl Denny Hulme dobře rozjeté. Do čela se dostal Drahoš, který se rychle sžíval s Impulsem, navíc je vidět, že má už hodně naježděno. Za ním tesně upaloval Zdenek švidrnoch a s postupem času začínalo být jasné, kdo se stane celkovým vítězem Veteránské Tour. Nebudu Vás napínat. Drahoš si musel ke konci postát v depu a Zdenek se dostal před něj a dosáhl první sta kol a stal jasným a zaslouženým vítězem 200 kol Bosonohopolis, ale také Veteránské Tour 2013. Druhý tedy dojel Drahoš, jakože třetí David mimo pořadí 🙂  a dál skutečně třetí Standa Čech, který po nevydařené první finálovce zajel perfektně rychle a bez chyby (zajížděl podobné časy jako první Zdenek). Čtvrtý protnul cílovou pásku Zdenek Míča, k radostí nás tří mechaniků pod věží :-). Pátý dojel Vilém Purč, který v pauze doladil 2WD Serpenta.  Hanz Pekárek byl o chlup zpátky, pač mu myslím párkrát zhasl motor a schytal jeden čelní náraz. Na sedmém poctivě místě dokroužil Jarda Číp, pěkné osmé místo zajela Míša Saturková, deváté Petr Blaha, který dost opravoval. Honza Höfer po definitivní ráně ve 22té minutě skončil na desítce.  A Martinovi Saturkovi stačilo na 11. místo zajet jeden okruh. Mno a to byl konec pro tuto sezónu. Zbývalo udělat sčot a závěrečné vyhlášení.

page10

Video z druhé jízdy opět od Max teamu.

Pojednání páté – vyhlášení 200 kol Bosonohopolis a vyhlášení celého seriálu Veteránské Tour 2013

    Zde jsou kompletní výsledky posledního závodu 200 kol Bosonohopolis Myslím, že se systém dvou rozjížděk osvědčil a bylo to opravdu zajímavé. Druhá jízda zamíchala pořadím a protože se za tento závod uděloval dvojnásobek bodů, pořadí Veteránské Tour se také promíchalo. Co bylo jasné na první místě „unbeatable“ Zdenek Švidrnoch zajel 200 kol a za celou sezónu nenašel přemožitele. Druhý s nájezdem 186 kol skončil Hanz Pekárek a jen o jedno kolo (tedy cca 22 sekund) předstihl Zdenka Míču. Zakládající Martini Team se tak konečně naplno výsledkově projevil 🙂 Na čtvrté místě hostující jezdec 🙂 Drahoš Hejtmánek najel o další dvě kola méně (173). Na pátém místě po zkušeném výkonu s minimem chyb dojel Jarda Číp a mohl tak pomýšlet na dobré umístění v celkovém pořadí. Na šestém místě dotáhl svůj finiš Standa Čech a tak se poprvé letos nedostal na bednu. Další pořadí je vidět v kompletních výsledcích. Nejdřív jsme si tedy udělali vyhlášení Bosonohopolis a potom se pustili do vyhlášení celé Veteránské Tour.

page04

page05

  Kompletní výsledky Veteránské Tour si můžete stáhnout zde –  konecne_poradi_veteran_tour_2013. Celkem se seriálu zůčastnilo až neuvěřitelných 19 jezdců. Takový počet určitě nečekali ani největší optimisté 🙂 Všem co se zůčastnili musím ještě jednou poděkovat. Před předáním diplomů všem jezdců ještě proběhlo předání cen mechanikům a také dvou speciálních cen pro Jardu Berana, kterýmu už každej řekne jen Denny Hulme 🙂 jako největšího formuláře. A ocenění dostal také podle mého nejlepší maketář a modelář Hanz Pekárek. Hanz si vše dělá sám a hlavně to má perfektně zmáknuté. M1, CSLko mluví za vše. Na příští sezónu máme všichni co dohánět 🙂

page06

page07

    No a pak jsme předali diplomy za umístění v celkovém pořadí. Na každého se dostalo (pro posledního Jirku Čermáka musím ještě jeden diplom dodělat) tak aby měl každý vzpomínku na tuhle supr sezónu. Vítězem se bez ztráty kytičky stal zcela zaslouženě Zdenek Švidrnoch (75 bodů). S 2WD originálem od Hudého a se starou MVVSkou podával nejvyrovnanější výkony a teměř bez chyb zajel všechny kvalifikace a finálka. Druhé místo uhájil Standa Čech (46 bodů), také s původním modelem  s 2WD modelem podle Juraje Hudého a myslím motorem Super Tiger. Na třetí místo mohutým finišem v posledním závodě urval Hanz Pekárek (42 bodů), který běhěm sezóny jezdil se svými vlastoručně vyrobenými Cumisi osazenými buggynářskými alphami. Čtvrté místo při stejném počtu bodů! vybojoval Hanzův týmový kolega Zdenek Míča (42 bodů). Na čtvrté místo jej odsunulo horší nejlepší umístění oproti Hanzovi. Zdenek jel s také nově vyrobeným Cumisem a také motorem od Aplhy. Páté místo bere Jarda Číp (32 bodů) se svojí vlastnoručně vyrobenou SG Futurou a MVVSkou. Jarda odjel všechny závody velmi dobře  a nebýt technických problémů v Brně a v Slavkově mohl být výše. Šesté místo patří pro letošek Vilému Purčovi, který se přidal k veteránistům poměrně náhodně, neb mu nebyl umožněn start v MČR ve Svitavách, takže startoval s námi. Vilémovi pomohlo druhé místo ve Svitavách kde jel tedy se 4WD Excelem. Nicméně na Bosonohopolis už přijel s 2WD autem, kde vybojoval dalších 10 bodů. Sedmička patří mě (22 bodů), když po celkem vydařeným prvních dvou závodech jsem šel trochu kvalitativně dolů a taky podvozek  podle Aleše Jiráska ALJI 85 dostal pořádně zabrat, takže mě přes zimu čeká kompletní repas. Ja musím samozřejmě poděkovat Aďovi s dědou za perfektní mechanikování 🙂 Osmé místo při stejném počtu 22 bodů  bere Jarda „Denny Hulme alias Bery Bambůča“ Beran. Jarda odjel celou sezónu s původním doma vyrobeným 2WD Huďasem a s motorem Super Tiger. Deváté místo si vyjel posledním závodem Drahoš Hejtmánek (16 bodů). Drahoš je RC srdcař a podle posledních zpráv už sochá osmičku na příští sezónu, takže Drahoši vítej mezi veteránisty 🙂 Do první desítky se vlezl díky učasti na posledních dvou závodech Petr Blaha, který přestoupil od mechanikování Martini teamu a s Hanzovým Rothmansem zajel velmi dobře, takže právem 7 bodů. Dále pokračují šestibodový Leoš Bulva, Míša Saturková, Sláva Spielvogel.  Pět bodů urval Honza Höfer. Věřím, že příští rok společně s Jirkou Kunzem budou černí koně šampionátu 🙂  Nejmladší jezdec Martin Míča si ve Slavkově vyjel 4 body, takže mu patří 15. místo. 16ka bude pro letošek patřit Martinu Saturkovi. Láďa Cink ze Svitav skončil 17. Jirka Groch 18. a poslední 19.  Jirka Čermák s jedním bodem z jednoho odjetého závodu, ale jako jediný startoval s amatérskou čtyřkolkou.

page08

page09

Pojednání šesté – něco málo k cenám a putovní trofeji

   Ještě něco pár informací k předávaným trofejím. Jelikož jsou veteráni poměrně nestandartní skupina, kde jde hlavně o zábavu, chtěl jsem závody ozvláštnit trochu jinými cenami a hlavně aby se dostalo na většinu startovního pole. Diplomy za jednotlivé závody vycházeli z pozvánek, které jsou staré plakáty nebo covery programů skutečných závodů (F1, Le Mans, Can-Am) z minulosti. Všechny plákáty jsem „obšlahnul“ ze stránek www.racingsportscars.com (úžasná to stránka – každý si tam najde to své auto 🙂  Takže k pohárům, které pro tři nebo pět (Svitavy) nejlepší věnovali pořadelé závodů dostali jezdci, kteří se umístili do 6 místa ještě diplom jako připomenutí a památku onoho závodu. Cena takovéhoto vytištěného a zalaminovaného diplomu není nijak závratná (cca 30,-), ale věřím že každého diplom potěšil 🙂 Na 200 kol Bosonohopolis jsem připravil diplomy pro všechny přihlášené, takže se dostalo téměř na všechny (mimo mě, pač jsem skončil poslední 🙂 )

page03

    Stejně tak jsem chtěl, aby i ti kteří se neumísťovali na předních místech měli na tuto sezónu nějakou památku. Proto byl na závěr připraven pro každého diplom s celkovým umístěním v seriálu. POZOR! Anketní otázka č.1 – Odkud a z jakého roku pochází fotka na diplomu za celkové umístění ve Veteránské Tour? Kdo první uhodne a napíše do komentáře pod článek, má u mě na prvním závodě příští sezóny připraveného jednoho vychlazeného zrzka 😀

    No a protože se veteránská tour velmi pěkně rozběhla, chtělo to na závěr nějakou perličku, bonus, který v jiných RC závodech nemůžete dostat. Po vzoru seriálu PEJ z minulosti, kdy se předávála putovní pohár, jsem se pro tento „systém ohodnocení“ také rozhodl. No jo ale co za cenu vymyslet? Nějaký větší pohár, který se dá koupit v krámě stojí poměrně ranec, navíc jsem chtěl aby se putovní trofej vázala přímo na veteránské závody a byla ve své podstatě jedinečná. Protože mám možnost vytočit nějaký tvar na cnc dřevoobrávěcím soustruhu, tak mne napadla dřevěný nalakovaný pohár s motivem RC veteránů. To se ukázalo jako poměrně složité, takže jsem šel dál. Další varianta byla na 3D tiskárně vytisknout boudu 917ky (samozřejmě v barvách gulf a číslem 20). 3D model v PC jsme si obstaral, ale když jsem zjišťoval co kde, jak a za co, tak jsem tuto myšlenku taky musel odpustit. Už jsem pomalu začal propadat panice 🙂 ale naštestí jsem se přimotal na netu k dokumentu o Can-Am a v jedné chvíli tam byl záběr kde se Peter Revson zuřivě podepisoval asi stovce fanynkám 🙂 Říkám jo to je ono. Podepsaná fotka od nějakého skutečného jezdce!!! Pohledal jsem po netu, čí podpisy, fotky jsou k dispozici a a k mému potěšení jsem zjistil, že lze sehnat fotku s originál autogramem jedné z největších legend Formule 1 Sira Jackieho Stewarta. Jednak je Jackie trojnásobný šampión F1, ale hlavně obrovská osobnost, která se zasloužila o bezpečnost  jezdců a i diváku dnešní F1. Navíc, shodou okolností Jackieho biografie je s podtitulem „Winning is not enough“ (Vítězství není vše) což přesně vystihuje smysl a atmosféru našich  veteránských závodů. Volba byla tedy jasná  – na fotce níže si můžete prohlédnout jak vypadá putovní trofej. Troufám si říct, že jinou podobnou trofej na RC závodech nemůžete vyhrát 🙂 Anketní otázka č.2 – Jaký podvozek  je na snímku a z které sezóny? Odměnou je  pro nejrychlejšího opět půllitr vychlazeného zlatavého moku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pojednání sedmé – A co příští rok?

    Příští rok jedem zase 😀  Myslím, že se první závodní sezóna nadmíru povedla, takže není důvod nepokračovat. Sezóna 2014 nabízí další netušené možnosti. Jednak opět můžeme jet společně MČR onroad IC. Uvidíme jaký bude kalendář, ale určitě by jsme měli jet závody v Brně, Svitavách, Slavkově a také mám informaci, že s největší pravděpodobností se pojede i v Trenčíně, takže tam bych chtěl veterány také dostat. Doufám, že ze strany veteránistů bude zájem. V Trenčíně je jiná trať než na kterých jezdíme, je klopená s travnatým okolím dráhy, perfektní zázemí.  Také je ve hře závod ve Frýdku-Místku, kde je menší ale moc pěkná trať (nezvykle lemovaná oranžovou barvou).

   Dále musím hodně poděkovat Dennyho parťákům z Třebíče, kteří začali pracovat na své TEDORIARINGU a jestli se jim zadaří, tak první nanečisto závod si budeme moci zajet už příští sezónu. Dle informací od Davida v roce 2014 ještě nebudou moci provádět „na pevno“ stavební práce, ale závod na vytyčené trati se bude dát uspořádat. V Třebíči to hlavně zavání pohodičkou, kempováním, grilováním, pivečekem 🙂 no už se tam těším a držím klukům palce.

   Na čem bude potřeba zapracovat jsou pravidla. Letošní závody jednoznačně ukázali, že staré tovární čtyřkolky do veteránské tour nepatří a kategorie by měl být o zadokolkách. Jediné čtyřkolky musí být původní a amaterský vyrobené. Jako má třeba Jirka Čermák.

Takže pro závody, které pojedeme v rámci MČR bych viděl pravidla takováto:

měřítko – 1:8

motor – max 3,5 ccm (typ a značku motoru libovolný)

karosérie – musí vystihovat reálnou předlohu a to i včetně zbarvení. Výjímku tvoří původní kastle z 80.let, kdy měli většinou závodníci svůj vlastní nástřik. Typ karosérie LeMans, F1, Touring car. Cílem je zamezit startu neurčitým Lolám s fluorescentními plameny.

náhon – 2WD  (vlastní výroba, původní model z 80. let, přepracovaný tovární 4WD model na 2WD vyrobený však před rokem 1995 (Serpent Excel 4WD))

náhon 4WD – pouze amatérská výroba dle původních plánů a samozřejmě původní amatérské modely.

   Na letošních závodech objevovali spíše karoserie typu placka a formulových karoserií bylo pomálu. Navíc v kinech sbírá úspěch film RIVALOVÉ o souboji Nikiho Laudy a Jamese Hunta, takže proč se nepřidat k formulové mánii 🙂 Na závodech, které pojedem společně s MČR nebude asi čas jet ve dvou kategoriích, ale třeba na Tedoriaringu a na závěr sezóny v Brně by jsme si samostatně mohli zajet závod  RC GRAND PRIX LEGENDS.  Cílem toho je aby se na startu sešly opravdové makety F1 monopostů ze zlaté éry 70-tých a také 80-tých let a aby se na startu sešly takové legendy jako je Stewart, Cevert, Fittipaldi, Lauda, Hunt, Ickx, Stomellen, Peterson, Villeneuve, Scheckter, Hulme, Surtees, Reutemann, Pace, Mass, Andretti a mnoho dalších. Co vy na to pánové? Prosím o názor do komentářů pod článek 🙂

Pojednání osmé – poděkování všem modelářům

   A co říci závěrem? Snad jen díky všem kteří se veteránské tour zůčastnili a vytvořili výbornou přátelsko-modelářsko-závodní atmosféru. A taky popřát dostatek času, aby jste přes zimu nachystali další úžasné monoposty.

Díky všem, kteří dočetli můj nejdelší report v životě až sem. A taky všem, kteří poslali videa a fotky 🙂

Howgh

Ondra Dvořák

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *