A máme za sebou další veterány dlouho očekávaný závod Veteránské Tour. Tentokrát jsme se sešli ve Svitavách, kde to loni vlastně celé začalo – viz  článek z loňska.

      Mezi slavkovským druhým závodem a svitavským třetím byla měsíc a půl díra. Všichni tak měli možnost se řádně nachystat. Třeba Martini/Gosser Beer team Rožnov stihl tréninkové kilometry v Brně. Zprávy z Třebíče hovořili o masivním testování Veterán teamu na TEDOMu 🙂  RC vrabci na střechách si štěbetali o nových tvářích, což se potvrdilo a v předvečer závodů čítala startovka 12 jezdců! Zatím nejvíce. Dokonce jsme měli více „entries“ než republika ostrých osmiček, ve kterém sem chtěl také zkusit štěstí.

      Tentokrát jsem nezanedbal přípravu a před polednem jsme měli sbaleno a chystali se s mlaďasem vyrazit. 12:15 telefón – nadržení dravci z Rožnova jsou na místě a bránu před zbouráním těsně zachraňuje přijíždějící Mira Jurenka 🙂 My se přiřítili na trať okolo půl třetí do z půlky zaplněného depa. Dobrá polovina jezdců dorazila už v pátek. Na trati už krouží veteráni, desítky i ostré osminy. Vybalíme cajky, kde tentokrát nechybí ani fotbalová brána a jdem okouknout kolegy na trať. Jarda Číp se svým mechošem Jurou Kaplem ladí volbu pneumatik, Zdenek Míča ladí pro změnu spojku a druhej kvalt. První okruhy polyká Petr „Vaťan“ Bláha, kterej po mechanikování postoupil u Martini teamu na pozici jezdce 🙂 Hanz se svým komplet vlastnoručně vyrobeným NEOCUMISem s další detailně, nádherně zpracovanou kastlí CSLka jezdí jako po kolejích a sází jedno kolo za druhým. Nejobětavější mechoš Rubas stíhá tankovat dvě až tři auta a při tom ještě tankovat na čepu 🙂 viz následující foto.

    Přijíždí i polovina třebíčské squadry Jarda „Denny Hulme“ Beran a David Dohnal i s rodinou. Také vybalují cajky a jdou mimojiné vyzkoušet svitavskou desetinovou buggy trať, kde se nedávno jelo MČR elektrobuggy. My s Aďou zkoušíme jak veterána tak rychlou Evolvu. Hobbsák v posledním závodě ve Slavkově tomu dával kouř, takže se začínají dělat vůle a auto  je hodně přetáčivé na pravou stranu. Evolva mi jede, jenom to chtělo zlehčit první kvalt. Na trati se pilně trénovalo až do 19:00 kdy se musí zhasnout motory a je tak čas sťápnout guláš a začít pomalu čechrovat bahno. Postupně se veteráni a nejenom oni scházejí u ohniště pod věží a pokračuje zábava. Nálada byla dobrá, no co budu povídat. Pivo došlo tak akorát, aby jsme ráno byli schopni spárovat vysílače s přijímači 🙂  A vo tom to taky je.

     Ráno kolem sedmé budíček. Aďovi v noci ze spacáku vyjela ruka. Jak na mě  ráno sáh,  sem byl hned z té ledárny vzhůru. Takže honem to omrknout v depu. Kluci vedle už měli uvařený čaj, takže jsme samozřejmě nepohrdli (do příště plynový vařič jako základní výbava). A už přijíždí další jezdci. Z veteránistů přijíždí zbytek třebíčské squadry Standa Čech a Jirka Čermák, dále samozřejmě nemůže chybět průběžně vedoucí jezdec Zdeněk Švidrnoch a také další ostraváci Jan Hofer s mechanikem Jirkou Kunzem, známým a v minulosti velmi úspěšným jezdcem a modelářem. Honza Hofer oprášil nejetý a tedy 25 let nový neodpružený podvozek s povedenou formulovou kastlí od deltaplastik.it. Ráno stíháme ještě lehký trénink a mě přijiždí druhá půlka servisního  týmu. Dole pod věží mám tak k dispozici sehranou obgenerační dvojici Děda a Áďa 🙂

    Kolem půl desáté probíhá rozprava. Dohromady ve všech čtyřech kategoriích krásný 51 jezdců. 15 v MČR 1:10, 9 v MČR 1:8, v NCC  14 jezdců a ve Veteránech nakonec 13 jezdců. Přidal se k nám ještě Vilém Purč, který má sice starého, ale ostrého serpenta Excel 4WD. Jenomže nemá licenci na MČR závod, proto po dohodě jede s náma. Aspoň porovnáme 2WD a 4WD podvozky a budeme mít tak nějaké podklady k otázce jestli jezdit jen 2WD podvozky nebo nechat jezdit 2WD a 4WD dohromady.

      Jelikož je veteránů třináct a na tribuně by jsme asi šlapali přes sebe,  dělíme se do dvou kvalifikačních skupin. Systém závodu jsme po poradě s vedoucím časomíry Láďou šeligou a Mírou Jurenkou zvolili na postup tří nejrychlejších do finále a jedno 10ti členné 20ti minutové semifinále, ze kteréch postoupí prvních 7 jezdců. Velká porce ježdění pro všechny je tak zajištěna.

    Program je nabitý, takže se hned rozjíždí kvaldy. Ve veteránech hned potvrzují staré produkční čtyřkolky (BMT a Excel) svou rychlost. Láďa Cink a Vilém Purč zajiždí 12 kol. Těsně za nimi se ale drží Zdenek Švidrnoch  a také Standa Čech. Oba za 5 minut stihnou také 12 kol. My ostatní máme nájezd 11 a 10 kol ale s minimálními rozestupy. Ač jsou auta různé koncepce a motorizací, daří se nám jezdit velmi podobné časy a závody jsou tak vyrovnané a zajímavé. Samozřejmě není nedostatek problémů. Hanz po druhé kvaldě musel odstavit Gossera, pač mu prdl unašeč na diferáku, ale  Hanz si naštestí může říct Hey Ho, Let´s go, a vytáhnout z pod stolu další podvozek. Na řadu tak přišel osvědčený Porschák 936 se Stomellenem za volantem 🙂

      Honza Hofer vylamuje jeden zub na velkém ozubeném kole, načež se rozjede akce najděte nějaký kolo a zkusíme to tam napasovat 🙂 Já přemlouvám Aďu oplatkem ať nám půjčí převodový kolo ze své 130ky, ale ani to nepasuje. Holt co auto, to originál. Já se peru na veteránské a rychlíkové frontě celkem bez problémů až do třetího kola kvalifikací.  Nejdřív se mi na rychlé evolvě uvolňuje stabilizátor na zadní nápravě a putuje přímo pod řemen zadní nápravy -> výsledek vytržené horní rameno a hlavně stabilizátor totálně kousnutý ve velkém kole zadní nápravy, kupodivu se nepřetrhl řemínek, ale povolil plast viz následující foto. V první chvíli si říkám, že končím, ale kupodivu po bližším ohledání, jsou škody minimální a náhon na zadek funguje bez problémů.

    U veterána, jsem na to ještě hůř a ve kvaldě hned zkraje (asi jsem se nestihl vnitřně převerglovat z rychlé osmičky) zatačím moc brzo do zadní rovinky a utrhuju přední levé spodní rameno o pangejt. Taky si říkám, že končím ale naštěstí v krabici s ND se jedno rameno najde, takže semifinále je zachráněno! Kvalifikace tedy končí následovně. 1. Cink, 2. Purč, 3. Švidrnoch – ti jdou rovnou do finále a dále 4. Čech, 5. Bulva, 6. Číp, 7. Míča, 8. Beran, 9. Dvořák, 10. Pekárek, 11. Bláha, 12. Čermák a 13. Hofer.

    Na řadu tak přichází historicky první semifinále ve Veteránské Tour. Hodili jsme kameru na stativ a více jak polovinu jsme zachytili, takže pro nezasvěcené to nebude nic moc, ale ten kdo jel se může pokochat svým jezdeckým stylem. Smůlu hned před semíčkem měl Petr Bláha, neb mu asi zásahem zeshora přestalo fungovat ovládání, nakonec pomohlo znovu spárovat spektrum, ale to už bylo jaksi po semifinále. Po čtyřech kolech skončil i Jirka Čermák, když se mu něco porouchalo na jeho vlastnoručně vyrobené čtyřkolce. Jinak všech ostatních 8 aut se dočkalo po 20 minutách cíle. Co jsem stačil pochytit, tak Standa Čech využil pole position a začal upalovat dopředu. Dobře jel Zdenek Míča, když se poměrně rychle dostal na druhé místo a tam také až do konce vydržel. Já jsem nakonec dojel třetí, pač mě nepostihl žádný problém (ani s motorem). Čtvrtý dojel  Jarda Číp, kterému vždy při nájezdu do boxů na dotankování zdechl motor. Pátý v poklidu dokroužil Hanz Pekárek a šestý Leoš Bulva, který také chvíli stál. O poslední postupové místo svedli jednoznačně bitvu závodu Jarda Beran a Honza Hofer. Maketový souboj formulí v Marlboro barvách kolo na kolo nakonec asi v předposledním kole přetáhl na svou stranu mazák Denny Hulme a tak se Jarda mohl radovat z postupu do finále. Takový souboj uvidíte pouze ve Veteránské Tour 🙂

    Dále následovali půlfinálka desítkové republiky a tak jsme měli čas se připravit na velké půlhodinové finále, které šlo hned po finále rychlých osmiček, ve kterém se mi díky odstoupení rychlejších kolegů nebývale zadařilo a urval jsem pro náš klub Auto RC Olomouc solidní 5-té místo, čímž jsem si od štedrých domácích pořadatelů vysloužil pěkný kaléšek. Jestli to takhle půjde dál nebudu to moct doma kde dávať – ha ha ha….. Velmi dobře zajel David Dohnal a s malým Kubajsem si došli pro kaléšek za třetí místo.

   Ještě k rychlým osmičkám. V obnovené premiéře se počet jezdců kolíbá okolo 7 jezdců, což není žádný extra počet. Teď ve Svitavách nás bylo 9, z čehož byla velmi pěkná finálová jízda. Já osobně jsem si to užíval, ač s časy až o dvě sekundy na kolo zpět za nejrychlejšími jsem se pěkně svezl. Je neuvěřitelný, jak tyhle typy aut drží, točí ve velký rychlosti a když se podaří nějaký ten slide – paráda. Holt je to F1 mezi RC modely aut. Takže kdo hledá potřebu si vyplavovat endorfíny a adrenalin pro toho je kategorie 1:8 IC 4WD to pravé.

    No a pro toho kdo chce spíš brnkat po plynu, odreagovat se a jezdit s auty podle reálných  předloh je tu Veteránská Tour 🙂
Na finálovém roštu se sešlo plných deset aut. Dle tradice Martini team měl problém s motorem (mechoš Rubas se trochu zapotil), proto vyrážel poslední, já taky hned zakufroval takže jsme společně vyrazilipěkně od zadu, jak nám to vyhovuje.  Zdenek Míča se hned kouše dopředu, zatímco Hanz měl  trochu problém s motorem, takže jede okolo osmého místa. Já začínám mít problémy s náhradním ramenem, několikrát opravujeme a nakonec končíme v 26 minutě s nájezdem cca 30 ti kol na 10 místě. Vepředu upalovali čtyřkolkáři, jediný kdo se jich drží je Zdenek Švidrnoch. Čtvrtý jel v pohodě Standa Čech, ale postupem času na něj začal dotírat stále se zlepšující Zdenek Míča. Za nimi jede stabilně Jarda Číp, Leoš Bulva a jako jediný formulář Jarda Beran. Ve dvacáté minutě odstoupil Láďa Cink (zlomené rameno) ale jinak všichni dojeli až do konce. Vilém Purč také chyboval na špici a na první místo se dostal Zdenek Švidrnoch, a to si pohlídal až do konce, takže si mohl střihnout vítězné gesto. Třetí proletěl po vynikající výkonu Standa Čech. Čtvrtý flek si zcela zaslouženě vyjel Zdenek Míča, který byl jen 17 sekund za Standou, takže jeho útok na bednu se odkládá na Brno 🙂 Páté místo vybojoval Jarda Číp, který měl v předešlých finálovkách smůlu, takže si ve Svitavách spravil chuť.  Šesté místo si vyjel domácí Leoš Bulva a  o kolo zpět dojel sedmý Jarda Beran. Hanz Pekárek až na osmém místě. Škoda, že se Hanzovi porouchal Gosser, neb s tím mu to v pátečním tréninku jelo jak z praku.

   Video ze startu a cíle z finále opět zajistil team Zdenka Švidrnocha. Díky za zdokumentování, protože my jsme v tom fofru nic nenatočili.  Z videa je vidět, že jsme zase od Slavkova udělali pokrok a stále zrychlujeme. No a rozdíl 4WD a 2WD je jednoznačně vidět.

    Ještě bylo potřeba odjet finále desítek, které se jede na 45 minut. Toho jsme využili k balení cajků, úklidu a přípravou na vyhlášení. To proběhlo jako vždy v uvolněné atmosféře,  hlavně jedno přerostlé dítě za krkem byl dobrej džouk 🙂 Ve veteránech se udělovalo šest diplomů a domácí nachystali pět pohárů. Navíc si speciální cenu nejhezčí veterán odnesl po zásluze Hanz Pekárek za svého Gossera.

   A to už byl úplný konec, zbývalo jen zaplatit outratu v bufetu, rozloučit se a poděkovat místním a Láďovi Šeligovi za pohostinnost a perfektní pohodový závod. Tak jak jsme ve Svitavách zvyklý. Za rok určitě zas!

Komplet výsledky je možno stáhnout zde

Fotogalarie od Jardy Čípa a Honzy Hofera si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

 Průběžné pořadí vypadá následovně:  prubezne_poradi_veteran_tour_2013

   Zdenek Švidrnoch si mohl ve Svitavách zařvat vítej zlatý hattricku a upevnil si první místo. Stejně tak Standa Čech nechyběl ani potřetí na bedně a je průběžně druhý. Na třetí místo se už vyšvihl Zdenek Míča, ale za ním s max. čtyřbodovou ztrátou jsou už další čtyři drajvři, takže finále Veteránské tour, které se pojede v neděli 29.9. v Brně bude hodně zajímavé. Ve Svitavách jsme v pátek večer v podroušeném stavu vymysleli název xxx kol Bosonohopolis.  Kolik těch kol nakonec bude asi rozhodnem až na místě, ale na plakát jsem pracovně  umístil oněch diskutovaných 200 kol. Přihlášky a vše potřebné doplním v průběhu toho týdne.

Howgh

– Ondra –